Změna velikosti písma

Horní menu

Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
26
Uzavření obecního úřadu
27 28 29 1
Střítežáci opět v Play-Off
2 3
Jedeme na zimák!
4 5 6 7
Zpravodaj Ludina 1/2024
8 9
Jednodenní zájezd do termálních lázní
10
11 12 13 14 15 16
Maškarní karneval 2024
Maškarní karneval si děti užili
17
18 19 20
Jarní sběr nebezpečného a velkoobjemového odpadu
21 22
For Model 2024
23 24
25 26 27 28 29 30 31

Fulltextové vyhledávání

Počasí

Úterý Polojasno 10/-1 °C
Středa Polojasno 15/1 °C
Čtvrtek Oblačno až zataženo s občasným deštěm 15/5 °C
Pátek Zataženo 14/6 °C

Drobečková navigace

Úvod > Život v obci > Okolí a turistika > Tipy na pěší i cyklistické výlety v okolí Stříteže

Tipy na pěší i cyklistické výlety v okolí Stříteže

Pod názvem „Po stopách vodní a větrné energie“ se na Hranicku nabízí možnost seznámení se s bohatou historii zdejších vodních a větrných mlýnů. Pomocí tématicky zaměřené cyklotrasy se mohou návštěvníci mikroregionu vydat za poznáním toho, jak byla na venkově využívána vodní a větrná energie.

Cyklotrasa propojuje existující, ale i místa neexistujících mlýnů na Hranicku. Díky aktivitě obcí, ležících na trase, aktivních vlastníků mlýnů, podnikatelů a nadšenců mohou návštěvníci aktivně trávit volný čas, pobavit se, ale i něco zajímavého se dozvědět o minulosti mlynářského řemesla. Trasa je vybavena mobiliářem (lavičkami, stojany), jsou na ni poskytovány turistické služby (informace, ubytování, stravování), místa vodních a větrných mlýnů jsou označeny informačními tabulkami, které obsahují informace o historii mlýnů a historii mlynářství. Ve většině obcí na cyklotrase je nainstalovaná velká infotabule s cyklomapou.

Přes střítežské vyhlídky k pramenům Ludiny a partutovickému větrnému mlýnu

vyhlídky

Na vyhlídku z Veselského kopce

Na vyhlídku z Veselského kopce

Poutní místo "Maria ve Skále"

Něčinský potok pramení v lesích Oderských vrchů nad obcí Luboměř pod Strážnou a protéká hlubokým údolím, které tvoří přirozenou hranici vojenského prostoru Libavá a odděluje jej od lesů a luk veřejně přístupných. V dolní části se spojuje s mohutnějším tokem Odry, jako její pravostranný přítok. Soutok je nad Spálovským mlýnem. Toto romantické údolí je málo známé a na většině dostupných turistických map není zakreslena souvislá cesta. Naopak za obcí Lipná směrem k  Luboměři zde dopravní značka naznačuje odbočku na vedlejší silnici. O silnici se však dá mluvit jen pár desítek metrů od odbočky, pak se již jedná o cestu spíše polní a lesní.

Toto krásné a klidné údolí je možno projet na kole či projít pěšky. Nejkrásněji je tu na jaře, údolí je málo navštěvované, zurčící potok má dostatek průzračné vody, všechno se zelená a začíná kvést.  plné parádě je možno shlédnout i rezervaci "Sněženková louka". Za suchého počasí se dá trasa zvládnout na jakémkoliv silničním kole. Jsou-li však cesty rozmoklé, je sjízdnost omezena a vhodnější je kolo trekingové nebo horské.

Pro cyklisty sem ze Stříteže vede mírně stoupající cesta přes Olšovec a Potštát. Za Potštátem na silnici směr Odry nás čeká necelé 2 km stoupání na Kyžlířov, a pak sjíždění do sedla k odbočce Lipná (vlevo). Hned při vjezdu do Lipné nás vítá idylická silueta dřevěného kostelíka, který rozhodně stojí za zastavení a zhlédnutí. Poté pokračujeme obcí dál na její dolní konec a silničkou směrem na Luboměř pod Strážnou. Tam, kde je ohyb silnice vlevo, ještě než vchází do lesa, je ona výše zmíněná odbočka vpravo. Vjíždíme do údolí Něčinského potoka, projíždíme loukami a lesy. Je tu klid, ticho, zurčící potok, šumící koruny stromů a zeleň kolem působí blahodárně na naši mysl. Jedeme stále rovně podél potoka. U odbočujících cest vlevo jsou závory a zákazové cedule pro vstup do vojenského prostoru. Ty je nutno ve vlastním zájmu respektovat a držet se údolní cesty. Vpravo se stáčejícím údolím jedeme kolem chráněného území Sněženkové louky. Ta je sice až za potokem, tedy ve vojenském prostoru, ale hned na jeho okraji a je dobře viditelná z naší cesty. Projedeme-li celé údolí až k místu, kde se Něčinský potok spojuje s mohutnějším tokem řeky Odry, dostaneme se, za jejich soutokem, do rekreační oblasti Spálovský mlýn. Na protějším břehu vidíme skaliska a skalní sutě a po chvíli nás silnička dovede k poutnímu místu "Maria ve Skále". Na pravém břehu Odry ze skalní (jakoby gotické) klenby vytéká pramen čisté pitné vody a nad ním je umístěna soška Panny Marie. Kolem je obezděná plošina s lavičkami k posezení a odpočinku.

O existenci a vzniku tohoto známého moravského poutního místa praví pověst následující:

Bylo to v době třicetileté války, zemi českou a moravskou plenily a drancovaly hordy švédských vojáků. Zabíjely, ničily a pálily, na co přišly a s nikám neměly slitování. Tehdy údolím Odry utíkali tři zranění vojáci a ukryli se ve skalní klenbě, aby unikli téměř jisté smrti při řádění Švédů. V úkrytu, hladoví a žízniví, se vroucně modlili k Panně Marii, aby je zbavila utrpení a a by je tu nepřátelé nenašli. Dva z nich svým zraněním podlehli a ten třetí, který se modlil nejvroucněji, byl vyslyšen. Stal se zázrak. Ze skály vytryskl pramen čisté vody, aby zvlažil jeho vyschlé rty a nad rozsedlinou se mu zjevila postavy sv. Panny Marie. Vojáka tu našli obyvatelé nedaleké obce Spálov, ošetřili ho a postarali se o něj. Voják se ze svých zranění vyléčil. Sošku Panny Marie, která se ve skalní rozsedlině objevila si přenesli nahoru do kostela ve Spálově. Soška však v noci zmizela a druhý den ji našli zase dole ve skalní rozsedlině na břehu Odry. Vzali ji opět nahoru do kostela a pro jistotu ji nechali v noci hlídat. Nic to nepomohlo, soška znovu zmizela a zase se objevila dole ve Skále. Po několika neúspěšných pokusech o přenesení sošky do Spálova si řekli, že to není samo sebou, bude v tom asi nějaká vyšší moc, která si přeje ponechat sošku dole ve skalní rozsedlině, a že se tedy budou chodit modlit k Panně Marii dolů ke Skále u řeky Odry.

Tak vzniklo poutní místo Maria ve Skále a existuje dodnes. Na jaře před velikonocemi, na počest zmrtvýchvstání tu věřící rozsvěcují svíčky a místo má pak obzvláštní kouzlo.

Až načerpáme atmosféru tohoto místa, občerstvíme se vodou ze zdejšího pramene, případně ve výletní hospůdce zvané též Skála, vydáme se nahoru do kopce na Spálov. Strmé 2 km stoupání úzkou lesní asfaltkou zvládají pouze zdatní jezdci na horských kolech, ale pro většinu výletníků to bude pěší cesta lesem, po zelené turistické značce. Nahoře v obci Spálov se můžeme občerstvit v místní hospodě a pak po krátkém stoupání k Luboměři nás čeká převážně klesající cesta. V otevřené krajině s krásnými výhledy je dost chladno a je spíše výjimkou, když tu zrovna nefouká. Dále sjíždíme k Partutovicím a tady stojí za prohlídku zachovaný celodřevěný mlýn beraního typu(Maršálkův větrný mlýn), který stojí vlevo na kopci. Je možno se podívat dovnitř, mlýn je volně přístupný. Návštěvníci se mohou v šalandě - místnůstce pro mlynáře zapsat do pamětní knihy a zalistovat v kronice rodu Maršálků. Je zde podrobný popis funkce zařízení a tak lze obdivovat řemeslnou zručnost našich předků a seznámit se s technologickým postupem mletí obilí v takovémto mlýně.

Na kole pak sjíždíme lesem, studeným údolím potoka Mraznica do Olšovce. V létě se ještě můžeme okoupat v přírodním koupališti - bývalý zatopený lom je při příjezdu do Olšovce po levé straně a pak se již vracíme do výchozího místa svého výletu.

Kromě přibližně 45 ujetých kilometrů máme i spoustu příjemných zážitků ze zhlédnutí všedních a přesto krásných a zajímavých míst.

Pěší turisté mohou tento výlet zahájit v obci Lipná, kam se dopraví autobusem a zpáteční cestu zakončit ve Spálově a dále využít opět autobusové spojení do Hranic.

Za zajímavostmi okolí Boňkova a zříceninou hradu Puchardu.

Máte-li rádi pěší toulky po romantických zříceninách, skalách a jiných zajímavých místech vydejte se s námi na následující výlet. Nabízíme vám trasu ke zřícenině hradu Puchard a jeho okolí s dalšími zajímavými zákoutími i tam, kudy běžné značené turistické trasy nevedou. Pro cyklisty je část trasy přes zříceninu hradu nesjízdná. Dá se však objet zezadu po lesní cestě (první odbočka vlevo od silničky v údolí Kouteckého potoka - směr Kyžlířov) a pak se k Puchardu vracet z opačné strany. Další možností je nechat kola u výletní hospůdky "U tlustého Jana" za Boňkovem a část trasy obejít pěšky. U Boňkova je také autobusová zastávka linky z Hranic na Potštát.

Zřícenina hradu Puchard se vypíná na strmém ostrohu nad soutokem Kouteckého potoka s říčkou Velička jako pozůstatek původního potštátského hradu pánů z Kunštátu, který však zanikl někdy ve 14.století. Do dnešní doby se z něj zachoval kus čelní zdi, části hradeb na severu a dosud poměrně zachovalý příkom a val, jimiž býval hrad chráněn. Kolem jsou skaliska a strmé svahy.

Ke zřícenině vede strmá a klikatá pěšina od hájovny z Boňkova, značená žlutou turistickou značkou. Ta nás vede kousek po silnici, pak vpravo přejde můstek přes potok a začíná stoupat strmou pěšinou. Jdeme-li od hostince "U tlustého Jana", musíme sejít k můstku z opačné strany - po proudu Veličky. Stoupání hřbetem svahu je sice strmé, ale poměrně krátké a po chvíli již vidíme zdi hradní zříceniny. Před výraznou hradní zdí je i rozcestník turistických cest. Po krátkém odpočinku můžeme pokračovat po značené pěšině, která vede strmě mezi skalami a obchází hrad zleva. Pokud si jej chceme dále prohlédnout, odbočíme na hřeben svahu a projdeme vyhlídky mezi skalmi se zbytky hradeb a zdiva. Moc už tu toho sice po těch šestistech letech nezůstalo. Za hezkého počasí však zřícenina i okolní příroda působí velmi romanticky.

Po obejití hradu se dostaneme do sedýlka mezi kopci na lesní cestu. Ta obchází svah kopce, který máme po pravé ruce, vlevo jsou strže a údolí směrem k potštátskému skalnímu městu. Je tu klid, ticho a v létě dostatek hub, malin, borůvek  a dalších lesních plodů. Na vrcholku kopce vpravo je další turistická zajímavost, k níž už značené turistické cesty nevedou - věžovitá stavba čtvercového průřezu, snad zbytky nějaké rozhledny či pevnůstky. Zatím se necháváme vést turistickou značkou, až v sedle za kopcem dojdeme k výraznému křížení naší turisticky značené cesty se širokou lesní cestou od údolí Veličky ke Kyžlířovu. A u tohoto rozcestí odbočuje prudce vpravo - jakoby se vracela směrem, ze kterého jsme přišli, už méně výrazná lesní cesta a vede hřebenem toho kopce, který jsme obcházeli zleva. Vydáme se tedy po ní, mírně stoupáme až k vrcholu kopce. Před námi vlevo pár metrů od cesty vidíme čtvercovou siluetu zděné věžovité kamenné stavby, jakoby nedostavěné rozhledny či pozorovatelny. Je vysoká zhruba tři metry a ze spodní strany je její vchod uzavřen kovovými zamčenými dveřmi. Věž má čtvercový půdorys a směrem nahoru se mírně kónicky zužuje a v tomto lesním prostředí působí zajímavě. Poté se opět vrátíme k rozcestí a chceme-li se vrátit k Boňkovu, nemusíme jít po stejné cestě, kterou jsme sem strmě vystoupali. Na rozcestí odbočíme vpravo na širokou lesní cestu, která nás dovede do údolí potoka a silničce od Kyžlířova a po ní se pohodlně mírným klesáním vrátíme k Boňkovu.

Máme-li dost sil a chceme-li pokračovat dál, vrátíme se na žlutou turistickou značku, po níž se přímo nabízí cesta lesem a loukami k Potštátu. K návratu pak můžeme použít červeně značenou cestu přes osadu Michalov a Boňkov zpět do údolí Veličky. Počítat tady musíme s dalším větším stoupáním z Potštátu na Michalov, ale za dobré viditelnosti také s krásnými výhledy k severu na Oderské vrchy. Cesty jsou poměrně dobře turisticky značeny, takže není nutný podrobný popis.

Pokud nechceme trasu zakončit u Boňkova a pokračovat autobusem, pak lze například pokračovat po žluté značce kolem Podlesného mlýna přes louky kolem dostihového závodiště u Lhotky a přes Velkou do Hranic.

Délkově jde o trasy poměrně krátké, musíme však počítat s tím, že stoupání pěšinkami mezi skalami a prohlídky zajímavých míst nám zaberou podstatně více času na klasické projití nebo projetí trasy. Vycházková trasa od Boňkova okolím Puchardu a zpět má zhruba 8 km. Pokud pokračujeme až na Potštát a přes Michalov zpět trasa se prodlouží asi o 7 km. Z Boňkova přes Lhotku a Velkou do Hranic je to dalších zhruba 8 km. Můžeme si tedy vybrat podle časových možností i kondice. Pěkná, romantická zákoutí je nutno si prohlédnout, vychutnat krásu okolí v klidu , beze spěchu a starostí, že se nestihneme vrátit včas. Jedině tak se obohatíme o pěkné zážitky strávené poznáváním nových míst a příjemným pobytem v přírodě.

Zpracováno dle podkladů a s laskavým svolením Ing. Zdeňky Tvrdé

Obcí Střítež nad Ludinou prochází cyklotrasa č.6139 o celkové délce 27 km, vedoucí ze Zbrašova (Teplic n.B.) do Oder přes Hranice, Velkou, Lhotku, Olšovec, Střítež n.L., Jindřichov, Dobešov a Jakubčovice nad Odrou. Cyklotrasa navazuje v Hranicích na mezinárodní cyklistickou stezku "Jantarová stezka" spojující Polsko a Rakousko.

Více na www.cykloserver.cz