Zajímavé informace

Obec má znak i prapor  a zúčastnila se celostátní soutěže "Vesnice roku 1998". V roce 2006 se obec v této soutěži umístila na 1. místě v rámci Olomouckého kraje a v celostátním kole získala 2. místo . V obci je základní škola, zajišťující úplné základní vzdělání přibližně 180 dětí ze Stříteže, Jindřichova, Olšovce a Partutovic, mateřská škola, knihovna, pošta, pobočka základní umělecké školy, ordinace praktického lékaře a pediatra. V r.1995 byla dostavěna nová budova školy, v r.2000 hřiště pro míčové hry s umělým povrchem.
Dopravní spojení s městem Hranice a nádražím ČD je zajištěna autobusovou dopravou. O kulturní, společenský a sportovní život v obci se starají místní spolky: Tělovýchovná jednota, Sbor dobrovolných hasičů, Myslivecké sdružení, Český svaz včelařů, Český svaz žen, Sdružení zdravotně postižených, Sdružení přátel základní školy.

Bohoslužby v kostele sv.Matouše jsou i pro sousední obec Olšovec, s kterou tvoří jednu farnost. Střítež nad Lud. je podhorskou obcí obklopena lesy, což jsou dobré předpoklady pro rozvoj turistiky a venkovské rekreace.

Obcí prochází několik cyklotras:

6039 - Teplice n/Bečvou, Hranice, Střítež n/L., Jindřichov, Odry - 22 km

6040 - Starý Jičín, Dub, Blahutovice, Polom, Bělotín, Nejdek, Střítež n/L., Olšovec, Potštát - 30 km.

Významné jsou cyklotrasy "Po stopách větrné a vodní energie", které na celém regionu Hranicka mapují historii větrných a vodních mlýnů.

Statistické údaje:

• vzdálenost od města Hranice :        6km
• rozloha katastru :  1482 ha, z toho  457 ha jsou lesy
• nadmořská výška se pohybuje mezi 250-500m (338 m)
• počet obyvatel:     840
• průměrný věk:      38 let
• počet domů:        280 

Památky místního významu

• Kostel sv.Matouše  z r.1822
• Čtyři kaple  na návsi z r.1904  (Božítělové, postavené do čtyř světových stran)
• Kaple sv.Barbory z r. 1887
• Kaple P.Marie Pomocné  z r.1816 (několikrát přestavěna, poslední úprava z r.1850)
• Fara  z r.1772
• Socha P.Marie  z r.1874  (před kostelem) - oprava v r.2000
• Socha sv.Jana Nepomuckého z r.1773  (před kostelem)
• Kamenné kříže (na všech příjezdových silnicích k obci) a Boží muka v obci
• Škola  z r.1893    (na návsi č.120)
• Památník obětem 1.svět.války s bystou T.G.Masaryka z r.1928
• Vodní mlýn  čp.2  (Humplíkův mlýn)-první zmínka v r.1569
• Vodní mlýn čp.10 (Pečivův mlýn)   kolem r.1830
• Římský most - starobylý kamenný klenutý  most přes potok  Ludinu u lesa Doubravy poblíž Hranic,kterým procházela stará obchodní cesta zv.Oderská, vedoucí z Potštátska asi přesunutý z původního stanoviště při stavbě Severní dráhy v Hranicích v r.1847.

Lidové zvyky a tradice

• Masopustní  "Vodění medvěda"
• Vánoční strom s podtitulem "Děti dětem" - nová tradice od r.1992 - vánoční koledování dětí u vánočního stromu, se sbírkou na SOS dětské vesničky
• Strom republiky - lípa, v roce 1998 vysazena v rámci celostátní akce k 80. výročí samostatnosti státu
• Strom milénia - dub v roce 2001 vysazena v rámci celostátní akce na počest počátku 3. tisíciletí
• Střítežské hody  - v září na svátek sv.Matouše, patrona kostela.

Kostel sv.Matouše:

Farní kostel sv.Matouše byl zbudován  a vysvěcen v r.1822 namísto starobylého, sešlého kostelíka na hřbitově. Původně empírová stavba, pozdější úpravy byly provedeny v novorománském stylu. Největšími změnami prošel koncem minulého století. Nad vchodem byla postavena nynější velká věž, prodloužena okna a pořízen nový hlavní dřevěný oltář, v současné době nahrazený obětním stolem a kopií původního obrazu sv.Matouše od Tadeáše Milliana. Ze starého kostelíčka na hřbitově se docho­val malý zvon - umíráček s letopočtem r.1766.

  Současné zvony ve věži kostela  jsou již třetí v pořadí. První tři zvony byly pořízeny a  slavnostně  vysvěceny v r.1898. Všechny tři  však  byly odebrány pro válečné účely v 1.svět.válce. Dva zvony v r.1916  a třetí zvon v r.1917. Druhé pořízení zvonů se uskutečnilo  v r.1923. Bohužel i tyto padly za oběť válce, tentokrát 2.světové. Všechny tři byly odebrány  pro německý Wermacht v r.1942. Zůstal jen již zmíněný malý zvon "umíráček". Na  třetí pořízení zvonů si farníci nastřádali až v r.1970. Dva nové, současné zvony byly ulity zvonařkou Leticií Dytrichovou v Brodku u Přerova s vysvěcením sv.Matouši a sv.Josefu.

V r.1974  byl kostel vymalován bývalým střítežským občanem malířem Františ­kem Műckem z Hranic. Pro špatný stav byly odstraněny staré dřevěné oltáře. Nový svatostánek a rámy na restaurované obrazy křížové cesty zhotovil místní stolař Bohumil Škrhla. Velký dřevěný kříž k obětnímu stolu zhotovil a sochu Krista vyřezal místní občan Rudolf Hapala. V r.1998 byla do kostela instalována nová dřevěná, uzavřená zpovědnice stolařem Jiřím Remešem z Partutovic. V r.1999 pořízena nová socha sv.archanděla Michaela, kterou zhotovil Jan Kozel z Bystřice p/H.

   V r.1999 začala několikaletá větší oprava kostela. Byla opravena velká věž s opravou krovu, položením nové krytiny, oprava kříže, nová pozlacená báň a fasáda. V r.2000 se provedla náročná oprava střechy lodě kostela - výměna špatných krovů s nátěrem proti dřevokazným houbám a hmyzu, Na střechu kostela i věž se vrátila břidlicová krytina. Oprava kostela pokračuje v současné době fasádou. Celá oprava kostela je financována jen ze sbírek občanů Stříteže a Olšovce, kteří s tím započali v r.1996 a dřevo darovali soukromí  vlastníci lesů.

 Při opravě věže kostela v r.1999 se našly archivní dokumenty popisující život obce a slavnost ze svěcení  nových zvonů po dostavbě věže v r.1898. Ne všechny však byly v pořádku. Z důvodu zatékání byla většina listin vlhká a plesnivá. Odborně byly listiny ošetřeny v Zemském muzeu v Opavě. Kromě listin byly nalezeny mince z doby od r.1759 do r.1890. Mince byly po vyčištění spolu s kopiemi původních listin a s přiložením dokumentů ze současnosti obce uloženy zpět  do věže kostela.

Do opravené věže kostela pořídila obec nové věžní hodiny s elektronickým systémem řízení příjmu signálu z vysílače ve Frankfurtu n/M.

Místa dalekých výhledů a vyhlídky.

Z polní trati zvané Hranečník v severozápadní části střítežského katastru, jíž prochází střítežsko - partutovské katastrální hranice, se otevírá  daleký výhled na Beskydy a Novojičínskou pahorkatinu se Starojickým Hradem, Štramberskou trúbu, Lysou horu.

Stejně zajímavý pohled je z okraje lesa na tzv." Šatánkové púšti" poblíž stanoviště bývalého větrného mlýna.  K oběma lokalitám je přístup ze západní polní cesty.

 Z trati zv. Skalky nad střední a severní částí obce je pěkný pohled na Hranice, lázně Teplice n/B. a okolí.

 Z přední části Rovní (v mapách označených Vrchy) ve východní polovině střítežského katastru je výhled na střední část Moravské brány, Hranické kopce a Hostýnské vrchy. Zároveň výstižný pohled na jižní polovinu obce s Kocandou a rozsáhlé středisko místního  zemědělského družstva.

 Z výšiny zv.Vrší  jižně od obce Stříteže n/L., kterou prochází okresní silnice a kde stával poslední střítežský větrný mlýn naskýtá se bližší pohled na Hranice, chráněnou oblast Hůrky, Kostelíček a Hranické kopce s hradem Helfštýnem.