Drobečková navigace

Úvodní stránka > Spolky v obci > Sbor dobrovolných hasičů

Sbor dobrovolných hasičů

Historie hasičského sboru ve Stříteži nad Ludinou

V roce 2003 , u příležitosti tradičních oslav  Sv.Floriána, se slavilo sto deset let od založení hasičského sboru ve Stříteži nad Ludinou. Hasičský sbor byl po celou dobu svého trvání důležitým článkem v životě obce, jeho členové vždy nezištně zachraňovali životy a majetky obyvatelů obce. Historie sboru je velmi úzce propojena s historií obce a určitě by si zasloužila podrobnějšího zpracování. Podnětem pro založení hasičské jednoty byl bezesporu velký požár na stavení č.p.107  (Karel Mikulík ). Požár vznikl 1. ledna 1891 asi v 9 hodin ráno. V tuto dobu byli všichni domácí i sousedé na mši v kostele a proto shořelo dřevěné stavení kryté doškem až do základů. Byla to výstraha pro všechny domácí a tak založení spolku nacházelo široké pochopení. V tehdejší době byla většina ze 120 stavení v obci dřevěná a krytá doškem.  16.června 1892 se usnesl obecní výbor ve Stříteži nad Ludinou na návrh starosty obce a majitele fojtství č. 1 pana  Jana Rychtra, aby v obci byl zřízen dobrovolný spolek hasičský. Na další schůzi obecního výboru byl zvolen za tzv. zařizujícího předsedu  p. Jan Lév č. 40  (31 let nar. 8.2.1861). Již v letních měsících se první členové spolku scházeli na cvičeních, která vedli původně vysloužilí vojáci. Ovšem přílišný vojenský způsob vedení spolku, který provozovali vysloužilí vojáci za pomocí častých německých povelů, nadávek a vyžadování bezmezné poslušnosti, nebyl pro většinu členstva přijatelný a proto bývalé vojáky ze spolku vyloučili. 27.července 1892 byla zakoupena první ruční stříkačka. Ta neměla sání, pouze nádobu, která se musela doplňovat kbelíky. Její cena byla tehdy 80 zlatých a byla uskladněna u starosty obce p. Rychtra na čísle 1. K této stříkačce byly v následujícím roce přikoupeny plátěné koše na vodu. 11.září 1892 byly zaslány první stanovy spolku na schválení c.k. místodržitelství markrabství Moravskému do Brna. Stanovy se 28.září 1892 vrátily zpět protože „ stanovy zemské vládě v pěti exemplářích se předložiti mají “. Byly tedy mladým učitelem Janem Pospíšilem dopsány a 30.října 1892 opět odeslány na c.k. místodržitelství. Téhož dne se také konala první ustavující schůze hasičské jednoty v hostinci fojtství č.1 a konečně dne 24.prosince 1892 byly zaslány schválené stanovy, čímž dobrovolný hasičský spolek vstoupil ve Stříteži nad Ludinou v činnost.

První činní a zákládající členové dobrovolného hasičského spolku byli:

Jan Škop

rolník

č.33

Antonín Bílý

rol.syn

č.4

Jan Lev  

rolník

č.40

Josef Čoček

kovář

č.36

Josef Jordán

rolník

č.17

Frant. Bartoš

obuvník

č.16 - 127

Frant. Šatánek

rolník

č.55

Josef Hegar

zedník

č.88

Karel Šváček

rolník

č.70

Jan Mikulík

krejčí

č.29

Eduard Světlík

dělník

č.100

Jan Foltýnek

krejčí

č.67 – 74

Karel Klumpar

rol. syn

č.71

Karel Čoček

hostinský

č.1 –123

Jan Šustek

rolník

č.98

Eduard Enenk

stolař

č.31

Jakub Ondra

kolář

č.103

Frant. Sedláček

rolník

č.27

Frant. Frydrych

rol.syn

č.64

Josef Šenk

rol.syn

č.67-68

Josef Hynčica

dělník

č.109

Josef Mikulík

dělník

č.45

Ludvík Šenk

rolník

č.67

Josef Mikulík

rolník

č.113

Josef Peprný

čeledín

č. 1 – 84

Frant. Voldán

rolník

č.88

Josef Foltýnek

rolník

č.97

Štěpán Lév

zedník

č.91

Na 1. valné hromadě konané 19. února 1893 byl zvolen za předsedu spolku Jan Škop a velitelem hasičské jednotky  Jan Lev. Čestným předsedou byl jednomyslně zvolen za zásluhy o zřízení spolku starosta obce Jan Rychter. 18. září 1894 byl první křest skutečným ohněm pro střítežské hasiče a pro jejich stříkačku. Zhruba v 7 hodin ráno začalo hořet stavení č. 18 p. Štěpána Mynáře. Oheň hasili naši hasiči a jak píše kronika „ za úžasně krátký čas přibyli bratrští hasiči z Olšovce “. Společně zachránili část majetku hospodáře. Na základě tohoto požáru a zjištění, že stříkačka, do které se voda musí donášet není to pravé, uvažovalo se o koupi stříkačky nové, která by umožňovala nasávat vodu přímo z potoka. Cena za ni ale byla příliš vysoká a proto se hasiči dohodli konat zábavy a plesy a výtěžky z nich věnovat na koupi vytoužené stříkačky.  To se nakonec povedlo i za přispění obce a 18.srpna 1895 byla provedena zkouška nové ruční čtyřkolové stříkačky za přítomnosti samého továrníka na hasičské nářadí  Adolfa Hilara z Brna. Ke stříkačce bylo dodáno 8m savic a 240m hadic. Stříkačka byla opět uskladněna ve stodole č.1. Protože však přibývalo hasičského materiálu, bylo rozhodnuto v roce 1896 o stavbě hasičského skladiště, místnosti pro žňovou hlídku a místnosti pro konání schůzí.  30.března 1897  byly přestěhovány stříkačky a hasičský materiál do nové budovy, které se říkalo šopa, a sbor již mohl naplno pracovat. Příležitostí  jak uplatnit svou dovednost nabytou při častých cvičeních a při různých teoretických a praktických školeních bylo bohužel dost. Statistiku zásahů našich hasičů od založení do roku 2003 je na konci článku.  27. srpna 1897 umírá starosta obce, čestný velitel hasičského spolku a také velký přispěvovatel od jeho založení p. Jan Rychtr. Poprvé ve své historii se účastní hasiči pohřbu v uniformách.

U hasičských zásahů, ale nejsou jen smutné chvilky. Jak dokládají záznamy v pamětní knize dějí se i věci, které jsou veselé. V zápise z r. 1898 je u požáru ze dne  19.března 1898 (Marie Mikulíková č.74)  zapsáno: „ Novou stříkačku postavili k potoku, všichni členové propadli panice, museli několikrát stroj obracet, nevědouc na které straně je sání a výtlak. Bylo tam hodně zevlujících lidí, kteří stroji nerozuměli, ale za to hodně rozumovali. Příchodem velitele zaveden pořádek “. Odpovědnou činnost hasičů poprvé vážně přerušila až mobilizace v roce 1914, kdy náčelník a dva podnáčelníci sboru narukovali do I. světové války. Česká spolková činnost byla c.k. úřady zakázána. Mnoho dalších z obce muselo narukovat a mnoho jich také padlo. Během války hasiči mohli zasahovat u požáru, ale jinak měli zakázáno schůzovat, pořádat akce atd.     

První valná hromada po válce se konala až 12.ledna 1919 a hasičský sbor opět pracoval naplno a s novými členy v nové Československé republice. V této době začal hasičský sbor plnit i další významné funkce v životě obce. Bylo to zejména zajišťování samaritánské činnosti. Vybraní členové sboru byli vyškoleni v poskytování první pomoci a tuto velmi ochotně a svědomitě poskytovali občanům. Každoroční výroční zprávy až do roku 1946 obsahují výčet úrazů a zranění, které byly ošetřeny samaritány. Tato činnost byla ukončena až roku 1951 ustavením odbočky Červeného kříže v obci.

Další záslužnou činností bylo vedení knihovny pro čtenáře. V roce 1923 bylo v knihově 152 svazků a  v dalších letech množství knih narůstalo.( V r.1937  337 knih) 

27.května 1934 byl další významný datum pro náš hasičský sbor. Byla zakoupena za 24 000 Kč. autostříkačka značky NSU. Hned 11. prosince 1934 při požáru stavení  p.Josefa Duchoně prodělala stříkačka křest a pracovala spolehlivě. Toho roku také začala přestavba hasičské zbrojnice, protože stará již nevyhovovala. 19.listopadu 1936 se konala první chůze v nově přestavené budově.

Další velkou ránou v rozvoji spolkového života v obci byla opět světová válka, v pořadí druhá. 10.října 1938 zabrala německá armáda sudety a také Střítež nad Ludinou. Jako jednu z prvních věcí německá armáda zlikvidovala politické strany a jejich pokladny. Proto hasiči obdrželi od dvou stran v obci finanční příspěvky.  24. listopadu 1938 sice vyvázl Střítež ze záboru, což bylo občany oslavováno, ale netrvalo dlouho a německá nadvláda se projevila. Členové hasičského sboru byli povolávání na nucené práce do Německa, všechny nápisy musely být vedeny dvojjazyčně, činnosti spolků byly různými příkazy omezeny. Ale i v této těžké době si sbor v roce 1943 připomněl 50 výročí založení. Zápis z tehdejší valné hromady říká že za 50 let trvání sboru bylo činnými členy celkem 176 občanů obce,dále 15 čestných členů a celkem 82 občanů bylo tzv. přispívajícími členy.  Čtyři ze zakladatelů sboru se dočkali oslav. Německá okupace ale dolehla v posledních letech války naplno i na hasičský sbor. Z hasičské zbrojnice si armáda udělala sklady pro pekárnu a v místnosti pro schůze nocovalo vojsko. Ulehčení nastalo 2. května 1945. Německé vojsko opustilo Střítež a hned 3. května 1945 se provedl generální úklid zbrojnice a hasičské auto a stříkačka byly ze stodol občanů, kde byly uskladněny po dobu okupace, opět přemístěny na své místo. Na žádost prvního předsedy MNV ve Stříteži byla prozatímně propůjčena místnost pro schůze na kanceláře MNV.

Opět se mohla po letech strádání rozvinout obětavost členů sboru. Většina z nich opět aktivně zasahovala při požárech a povodních. Členové opět pořádali zábavy. plesy, cvičení a soutěže. Po roce 1948 ovšem do činnosti dobrovolných spolků začala zasahovat další moc. Zápis z Pamětní knihy z r.1949 dobře charakterizuje omezení, která opět vstoupila do dobrovolné činnosti:“ Na konci valné hromady velitel vyzval přítomné, aby se zúčastnili v místním kině filmu „Sovětská otázka“. Všechny spolky a korporace zúčastní se povinně“!  

V roce 1958 bylo a technické prohlídky vyřazeno vozidla  NSU, které sloužilo střítežským 24 let. V roce 1960 bylo přiděleno po zrušení okresu Hranice vozidlo AERO 150. Protože se nevlezlo do stávající garáže, byla snížena podlaha o 30 cm. Vozidlo, kteří si mnozí z nás pamatují,  sloužilo hasičům do roku 1982. V tomto roce byla hasičům přidělena AVIA 30, která slouží dodnes Zásahové jednotce Obce Střítež nad Ludinou. Tato jednotka je zřizována obcí a je financována z rozpočtu obce a z dotací, které na provoz jednotky dával Okresní úřad Přerov. Od 1.1.2003 je JPO III Střítež nad Ludinou řízena Hasičským záchranným sborem Olomouckého kraje.                

K příležitosti oslav 110 let trvání sboru Obec Střítež nad Ludinou věnuje Sboru dobrovolných hasičů slavnostní prapor v hodnotě 46000,-Kč. Na pořízení praporu přispěl sbor částkou 10000,- Kč.           

Hasičský sbor, vzdor problémům které přinášela doba, dvě světové války, různé okupace a z toho vyplývající omezení , nesmyslná nařízení a rozkazy,  vyvíjel činnost, která byla vždy pro všechny členy nejdůležitější, tj. záchrana života a majetku občanů naší obce a obcí okolních. Všechno to a vždy ještě něco navíc bylo na úkor jejich volného času.

Během dlouhých let trvání sboru se v různých funkcích vystřídalo mnoho obětavých lidí, jejich výčet by byl nad možnosti našeho Zpravodaje, ale z posledních zasloužilých členů připomeňme alespoň p. Zdeňka Vítka, který byl 30 let starostou sboru, p. Karla Šváčka 15 let velitelem sboru, p. Jana Čočka 21 let okrskovým velitelem, p. Kostku Františka jednatelem sboru 32 let a p. Josefa Fraise, který je  starostou od r.1993 do roku 2005. Od tohoto roku je starostou hasičského sboru p. Marek Mynář.

V současné době má hasičská jednotka obce k dispozici hasičskou cisternu TATRA 148 a nový dopravní FIAT DUCATO. Pro přepravu dětí na soutěže také dosluhující VW Transporter.

Hasiči byli vždy na svou záslužnou činnost hrdí a jsem přesvědčen, že my všichni obyvatelé obce můžeme být hrdí na to, že po více než 110 let tady máme takový spolek a můžeme popřát všem hasičům jen to nejlepší do dalších desítek let.

Zdeněk Lév, Josef Frais

Prameny: 

  • Hasičské kroniky z let 1892 až 2003
  • Kroniky obce Střítež nad Ludinou
  • Příspěvky k dějinám požární ochrany okresu Přerov 1991 Vojtěch Cekota

 

Vyhledat v textu

23. 10. Teodor

Zítra: Nina
Meteoradar

 

KALENDÁŘ KULTURNÍCH A SPORTOVNÍCH AKCÍ 2017

http://dvt-info.cz/WEB_HRANICE/DVT_Main/Default.aspx?url=http://dvt-info.cz/web_hranice/dvtsite_public&X=1


http://www.regionhranicko.cz

 

Územní odbor Přerov

http://www.policie.cz/clanek/uzemni-odbor-prerov.aspx

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Uložitkalendář 2017.pdf

Uložit

Uložitkalendář 2017.pdf

Uložit

Uložit

Uložitkalendář 2017.pdf

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Návštěvnost stránek

158765